Jaro je od pradávna symbolem nového života, obdobím, které přináší úlevu po dlouhých zimních večerech a vnáší do života slunce, teplo a naději. V posledních letech je ale pro stále větší část populace obdobím, kdy je nutno se zásobit kapesníky, nosními spreji, očními kapkami a dalšími léky proti alergické rýmě.
Rýma obecně je zánětlivé onemocnění nosní sliznice. Bývá spojena se zhoršenou průchodností nosu, oteklými nosními sliznicemi, pocitem ucpaného nosu. Přidat se může i bolest v krku, zvýšená teplota, bolest hlavy, únava a další projevy.
Podle příčiny rozlišujeme především rýmu infekční (při nachlazení) a alergickou. Dnes se budeme zabývat rýmou alergickou, která je nyní velmi aktuální.
Alergická rýma je způsobena nepřiměřenou reakcí organismu na alergen. Alergeny jsou látky běžně se vyskytující v našem okolí a jsou jinak snášeny bez problémů. Při nepřiměřené reakci organismu dojde při setkání s alergenem prostřednictvím protilátek k uvolnění biologicky velmi aktivních látek (např. histaminu), které pak vyvolají na nosní sliznici zánět, připomínající svými příznaky rýmu. Na rozdíl od infekční rýmy alergická rýma nemívá celkové příznaky, jako je bolest kloubů, svalů či teplota, výtok z nosu bývá čirý, čich je neporušen. Doba trvání je dána dobou působení alergenu.
Jaké jsou možnosti samoléčby alergické rýmy? Ideální je prevence, tedy zamezení kontaktu s alergenem. Toto lze často ale jen velmi obtížně dodržet. Na řadu pak přichází volně prodejné léky.
Mezi základní bezpochyby patří antihistaminika. Na vnitřní užití jsou dostupná ve formě tablet i kapek nebo sirupu. Při užívání musíme mít na paměti především zvýšenou možnost únavy a sedace, i když u novějších molekul se s tímto vedlejším účinkem nesetkáváme tak často. Ale tato reakce je velmi individuální a je nutno na ní myslet zvláště v počátku užívání, než si lék „otestujeme“. Dále je možné použít i antihistaminika, aplikovaná přímo na nosní či oční sliznici. Velmi dobře snižují projevy onemocnění, jako je kýchání, svědění v nose, nosní výtoky, slzení, otok očí.
Další skupinu tvoří kortikoidní přípravky, aplikované na nosní sliznici. Mají protizánětlivý efekt a jejich účinek bývá rychlý a razantní. Ve většině případů jsou ale pouze na lékařský předpis.
Podpůrně lze použít i další skupiny léků, vhodných k léčbě rýmy obecně. Jsou to např. přípravky s obsahem rostlinných silic, ovšem pozor musíme dát na možné riziko alergické reakce na některou obsaženou látku. Dále lze použít i nosní roztoky s obsahem solí, které mají především zvlhčující a pročišťující efekt. Hypertonické roztoky mohou i uvolňovat otok nosních sliznic a zprůchodnit tím dýchací cesty. Užít lze i klasická dekongestiva – tedy přípravky, jejichž účinné látky snižují překrvení a otok sliznic a uvolňují tak ucpaný nos. Nejsou ale, na rozdíl od solných roztoků, vhodná k dlouhodobému používání, protože by mohlo dojít k poškození sliznic, případně i vzniku rýmy, vyvolané těmito látkami.
Takže krásné jaro bez kapesníků!