Každý rok zemře v celé Evropě 35 000 lidí na následky antibiotické rezistence.
V České republice rezistentní bakterie zabíjí víc lidí než autonehody. Jak prozrazuje Doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika, více než 70 % těchto infekcí souvisí se zdravotní péčí. Vzhledem k četnosti výskytu některých rezistentních kmenů bakterií není situace v ČR ideální. Spíše se blížíme zemím východní a jižní Evropy než vyspělým zemím západní nebo severní Evropy, kde nám mohou být vzorem.
„I u nás se již setkáváme s bakteriemi, které jsou natolik odolné, že léčba infekcí, které vyvolávají, je obtížná či dokonce zcela nemožná. Hlavními patogeny v rámci ČR jsou Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa,“ říká doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
V celosvětovém měřítku statistiky prokazují, že v roce 2019 bylo zodpovědných za 929 000 úmrtí (z 1,27 milionu) způsobených antibiotickou rezistencí 6 nejvýznamnějších patogenů: Escherichia coli, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Streptococcus pneumoniae, Acinetobacter baumannii, Pseudomonas aeruginosa.
Zátěž se neustále zvyšuje
Největší dopad na zdraví má rezistence vůči antibiotikům, která se používají jako léčba poslední záchrany bakteriálních infekcí. Jedná se o tzv. záložní antibiotika, mezi něž patří např. karbapenemy.
„V případě bakterií Klebsiella pneumoniae a Acinetobacter spp., které jsou rezistentní vůči karbapenemům a jsou častou příčinou infekcí spojených se zdravotní péčí, vzrostl v letech 2016 až 2020 počet jimi zapříčiněných úmrtí přibližně o 50 %.“
Většina komplikací v rámci zdravotní péče
Ukazuje se, že více než 70 % zdravotních dopadů infekcí rezistentních bakterií přímo souvisí s infekcemi spojenými se zdravotní péčí. Tyto infekce vyskytující se v nemocnicích (např. zápal plic, infekce v místě chirurgického výkonu a infekce krevního řečiště) jsou obvykle závažnější a mají významnější následky než infekce spojené se zdravotní péčí v zařízeních dlouhodobé péče (např. infekce dýchacích cest kromě zápalu plic, infekce močových cest a infekce kůže nebo měkkých tkání).
„Je alarmující, že více než polovina určitých infekcí spojených se zdravotní péčí se považuje za infekce, kterým lze předcházet.“
Zdroj, pokračování článku zde: